СЎХ ҲАВЗАСИ АРХЕОЛОГИК ЛАНДШАФТИГА АНТРОПОГЕН ТАЪСИР (МАСОФАДАН ЗОНДЛАШ, ДАЛА ҚИДИРУВ-КУЗАТУВ ИШЛАРИ ВА МАҲАЛЛИЙ АҲОЛИДАН АХБОРОТ ЙИҒИШ УСУЛЛАРИ ОРҚАЛИ)

TO'LIQ MATN:

Referat

Сўх ҳавзасининг иқлими ва ландшафтидаги қулайликлар туфайли инсонлар ушбу ҳудудни тош даври-
даноқ ўзлаштира бошлаганлар. Тадқиқотлар давомида мазкур ҳудуддан палеолитдан тортиб сўнгги ўрта
асрларга оид кўплаб ёдгорликлар аниқланган. Бироқ, турли омиллар натижасида бу каби моддий маданий
мерос объектларининг сони қисқариб, улар ҳудуди инсонлар томонидан турли мақсадларда ўзлаштириб
борилмоқда. Ўтган асрнинг 30-йилларида водий ҳудудида бошланган ирригация иншоотларининг қури-
лиши, 50-йиллардан кейинги адирларни ўзлаштирилиши ва бошқа антропоген ландшафтларни пайдо бў-
лиши археологик ёдгорликларнинг ҳолатига жиддий, салбий таъсир курсатган. Водийдаги демографик
ўсиш туфайли аҳоли турар жойлари ва у билан боғлиқ инфратузилмаларнинг кенгайиши, ҳудуд ландшаф-
тидаги давомий ўзгаришлар баъзи ҳолларда археологик ёдгорликлар ҳисобига тўғри келди.
Мазкур тадқиқотда Сўх ҳавзасида жойлашган ёдгорликларга маълум давр оралиғидаги антропоген таъсир
жараёнини бир неча усуллар, шу жумладан, масофадан зондлаш орқали турли даврлар бўйича олинган
маълумотларни солиштириш, дала қидирув-кузатув ишлари ва маҳаллий аҳолидан ахборот йиғиш орқали
тўпланган маълумотлар асосида кўриб чиқилади. Ушбу тадқиқот, шунингдек, археологик ёдгорликлар
йўқолиши қайси омиллар натижаси бўлиши мумкинлигини ҳам аниқлаш имконини беради.

Mualliflar haqida

Adabiyotlar ro'yxati

ФОЙДАЛАНИЛГАН АДАБИЁТЛАР:

Абдуллаев К. Культ хаомы в древней Центральной Азии / Отв. ред. Т. Ш. Ширинов. Самарканд: МИЦАИ, 2009. 122 с.

Анарбаев А. А., Сайфуллаев Б. К., Саидов М. М. Археологические исследования в г. Коканде и его окрестностях. Самарканд: изд-во Института археологии им. Я. Гулямова АН РУз., 2014. 131 с.

Анарбаев А. А., Саидов М. М. Отчет о работах по составлению свода археологических памятников Ферганской области. Самарканд, 2014. 218 c.

Анарбаев А. А. Древнеземледельческая культура Ферганы и динамика развития урбанизации // История и археология Турана. Вып. 3 / Отв. ред. А. Э. Бердимурадов. Самарканд, 2017. С. 89–104.

Баратов П., Маматқулов М., Рафиқов А. Ўрта Осиё табиий географияси. Тошкент: Ўқитувчи, 2002. 569 б.

Горбунова Н. Г. Итоги исследования археологияческих памятников Ферганской области (к истории культуры Ферганы) // СА. № 3. М.: Наука, 1979. С. 16–34.

Гулямов Я. Г. Отчет о работе третьего отряда археологической экспедиции на строительстве

Большого Ферганского канала / ТИИА АН УзССР. Т. IV. Ташкент: изд-во АН УзССР. 1951. 124 с.

Исламов У. И., Крахмаль К. А. Древнепалеолитические орудия труда из Ферганской долины // ОНУ. №4. 1987. С. 34–35.

Касымов М. Р. Новые исследования по палеолиту Ферганской долины в 1964 г. // ИМКУ. Вып. 7.

Самарканд, 1966. С. 7–13.

Матбабаев Б., Ботиров А., Хужаназаров М. Отчет Сохского археологического отряда о работах

в 1987 г. // Научный архив институт археологии им. Я. Гулямова АН РУз., Ф. VIII, О. I, Д. 120. Самарканд, 1988.

Окладников А. П. Археология Северной, Центральной и Восточной Азии. Новосибирск: Наука, 2003. 664 c.

Пардаев М. Сўх ҳавзасининг тош даври археологияси. Жамият ва инновациялар. № 2, 9/S. 2021. 144–153. DOI: https://doi.org/10.47689/2181-1415-vol2-iss9/S-pp144-153

Ранов В. А., Несмеянов С. А., Конопля П. Т. Палеолитические местонахождения в Южной Фергане / Древняя и раннесредневековая культура Киргизстана. Фрунзе: Илим, 1967. С. 3–29.

Саидов М., Жўраев Ф., Пардаев М. Сўх туманида олиб борилган археологик кузатув ишлари // Ўзбекистонда археологик тадқиқотлар / масъул муҳаррир Ф. А. Максудов. Самарқанд: Ўзбекистон Республикаси Фанлар академияси Миллий археология маркази, 2020. 284–286 б.

Corona Atlas & Referencing System. – URL: https://corona.cast.uark.edu

Mantellini S., Berdimuradov A. E. Evaluating the human impact on the archaeological landscape of

Samarkand (Uzbekistan): A diachronic assessment of the Taylak district by remote sensing, field survey, and local knowledge // Archaeological Research in Asia Vol. 20. 2019. P. 100–143. DOI: https://doi. org/10.1016/j.ara.2019.100143

Rondelli B., Tosi M., 2006. GIS and Silk Road Studies Monitoring Landscape and Population Changes at Samarkand and in The Middle Zeravshan Valley // Reading Historical Spatial Information From Around The World, Studies of Culture and Civilization based on Geographical Information Systems Data / Ed. by

T. Uno. Kyoto: International Research Centre for Japanese Studies. P. 459–489; United States Geological Survey agency (USGS) official wep-page. – URL: https://www.usgs.gov

REFERENCES

Abdullaev K. 2009. In Širinov T. Š. (ed.). Kul’t haomy v drevnej Central’noj Azii (The cult of haoma in ancient Central Asia). Samarkand: IICAS, 122 (in Russian).

Anarbaev A. A., Sajfullaev B. K., Saidov M. M. 2014 Arheologičeskie issledovaniâ v g. Kokande i ego okrestnostâh (Archaeological research in the city of Kokand and its environs). Samarkand: Institute of

Archeology of the Academy of Sciences of the Republic of Uzbekistan Publ., 131 (in Russian).

Anarbaev A. A., Saidov M. M. 2014. Otčet o rabotah po sostavleniû svoda arheologičeskih pamâtnikov

Ferganskoj oblasti (Report on the work on compiling a code of archaeological monuments of the Fergana region). Samarkand, 218 (in Russian).

Anarbaev A. А. 2017. In Berdimuradov A. È. (ed.). Drevnezemledel’českaâ kul’tura Fergany i dinamika razvitiâ urbanizacii (Ancient agricultural culture of Ferghana and the dynamics of urbanization) // Istoriâ i arheologiâ Turana (History and archeology of Turan). Issue 3. Samarkand, 89–104 (in Russian).

Baratov P., Mamatkulov M., Rafikov A. 2002. Urta Osiyo tabiij geografiâsi (Natural geography of Central Asia). Tashkent: Ukituvči Publ., 569 (in Uzbek).

Gorbunova N. G. 1979. Itogi issledovaniâ arheologiâčeskih pamâtnikov Ferganskoj oblasti (k istorii kul’tury Fergany) (Results of the study of archaeological sites of the Fergana region (to the history of the culture of Fergana) // SA (Soviet archeology). №3. Moscow: Nauka Publ., 16–34 (in Russian).

Gulâmov Â. G. 1951. Otčet o rabote tret’ego otrâda arheologičeskoj èkspedicii na stroitel’stve Bol’šogo Ferganskogo kanala (Report on the work of the third detachment of the archaeological expedition on the construction of the Great Fergana Canal) / TIIA (Proceedings of the Institute of the History of Archeology). Vol. IV. Tashkent: Academy of Sciences of the Uzbek SSR, Publ., 124 (in Russian).

Islamov U. I., Krahmal’ K. A. 1987. Drevnepaleolitičeskie orudiâ truda iz Ferganskoj doliny (Ancient Paleolithic tools from the Ferghana Valley) // ONU (Social sciences in Uzbekistan). №4. 34-35 (in Russian).

Kasymov M. R. 1966. Novye issledovaniâ po paleolitu Ferganskoj doliny v 1964 g. (New research on the Paleolithic of the Ferghana Valley in 1964) // IMKU (History of material culture of Uzbekistan). Issue 7. Samarkand, 7–13 (in Russian).

Matbabaev B., Botirov A., Hužanazarov M. 1988. Otčet Sohskogo arheologičeskogo otrâda o rabotah v 1987 g. (Report of the Sokh archaeological team on the work in 1987) // Naučnyj arhiv institut arheologii im. Â. Gulâmova AN RUz., Fund VIII, Inventory I, File 120 (in Russian).

Okladnikov A. P. 2003. Arheologiâ Severnoj, Central’noj i Vostočnoj Azii. (Archeology of North, Central and East Asia). Novosibirsk: Nauka Publ., 664 (in Russian).

Pardaev M. 2021. Soh havzasining toš davri arheologiâsi. (Stone Age Archeology of the Sokh Basin) // Žamiât va innovaciâlar. (Society and innovation). №2, 9/S. 144–153. DOI: https://doi.org/10.47689/2181- 1415-vol2-iss9/S-pp144–153

Ranov V. A., Nesmeânov S. A., Konoplâ P. T. 1967. Paleolitičeskie mestonahoždeniâ v Ûžnoj Fergane (Paleolithic sites in South Fergana) / Drevnââ i rannesrednevekovaâ kul’tura Kirgizstana (Ancient and early medieval culture of Kyrgyzstan). Frunze: Ilim Publ., 3–29 (in Russian).

Saidov M., Žuraev F., Pardaev M. 2020. In Maksudov F. A. (ed.). Soh tumanida olib borilgan arheologik kuzatuv išlari (Archaeological observation works in Sokh district) // Uzbekistonda arheologik tadkikotlar (Archaeological researches in Uzbekistan 2018-2019) Samarkand: National Archaeological Center, Publ., 284–286 (in Uzbek). Corona Atlas & Referencing System. – URL: https://corona.cast.uark.edu

Mantellini S., Berdimuradov A. E. Evaluating the human impact on the archaeological landscape of Samarkand (Uzbekistan): A diachronic assessment of the Taylak district by rem ote sensing, field survey, and local knowledge // Archaeological Research in Asia Vol. 20. 2019. P. 100–143. DOI: https://doi. org/10.1016/j.ara.2019.100143

Rondelli B., Tosi M., 2006. GIS and Silk Road Studies Monitoring Landscape and Population Changes at Samarkand and in The Middle Zeravshan Valley // Reading Historical Spatial Information From Around The World, Studies of Culture and Civilization based on Geographical Information Systems Data / Ed. by

T. Uno. Kyoto: International Research Centre for Japanese Studies. P. 459–489; United States Geological

Survey agency (USGS) official wep-page. – URL: https://www.usgs.gov

Qanday qilib iqtibos keltirish mumkin

Пардаев, М. (2025). СЎХ ҲАВЗАСИ АРХЕОЛОГИК ЛАНДШАФТИГА АНТРОПОГЕН ТАЪСИР (МАСОФАДАН ЗОНДЛАШ, ДАЛА ҚИДИРУВ-КУЗАТУВ ИШЛАРИ ВА МАҲАЛЛИЙ АҲОЛИДАН АХБОРОТ ЙИҒИШ УСУЛЛАРИ ОРҚАЛИ). Oʻzbekiston Arxeologiyasi, 2(27), 88–101. https://doi.org/10.71414/2181-032X-2022-2-27-88-101
Ko'rishlar soni: 0